Citac 60 MHz

Jedná se konstrukci DL4YHF. Vše ostatní je uvedeno na jeho stránkách. Já jsem postavil variantu se společnou anodou, jelikož jsem potřeboval co nejmenší rozměry zobrazovacích prvků a menší se společnou katodou nebyly k mání. Do PICe je potřeba nahrát firmware pomocí programátoru a nebo jiného programátoru.

Teoreticky čítač měří do 64 MHz, ale záleží na konkrétním CPU, jak se tchajwancům poved. :-)

Poznatky ze stavby

Původní zapojení pro společnou katodu bude asi naprosto bezchybné funkční (procesor jen "uzeměje" společnou katodu, takže přes tranzistor na výstupu brány CPU teče součet proudů jednotlivých segmentů), ale při použití displaye se společnou anodou nastane problém (všechny segmenty jsou napájeny přes jeden odpor v kolektoru brány), že CPU "neukrmí" všechny segmenty a tak intenzita segmentu bude závíslá (nepřímo úměrná) množství svítících segmentů. Navíc odpory 1 K, které Wolfgang má ve schématu, nejsou nejlepší volbou. Bude záležet na druhu segmentovek, ale ty moje jsem zkoušel a s 1K odporem by byl údaj na nich čitelný jen zatmy :-( Takže 1K odpory jsem nahradil 360 Ohmy. Ale i tak napájení společné anody z procesoru nebylo tím, s čím bych se spokojil. Rozhodl jsem se posílit výstupy pro společnou anodu přidáním tranzistorů. Jenže v multiplexním zapojení segmentovek se společnou anodou se na nožce CPU objevuje 5V pro tu segmentovku, která má v tu chvíli svítit. To znamenalo použít dvojici tranzistoru NPN a PNP pro spínání 5V ze stabilizátoru. Nakonec jsem přistoupil k úpravě FirmWaru (moje modifikace ke stažení - XTAL 20 MHz a CPU 16F628A), kde jsem invertoval výstupy pro multiplex a tak mohl použít jen PNP tranzistor pro každou segmentovku. ve výsledku to tedy znamená, že schéma je naprosto stejné, jako pro společnou katodu (včetně zapojení diod a NPN tranzistoru pro pátý segment), ale výstupy z CPU jdou přes odpory 100R do bází tranzistorů PNP, emitory na +5V a kolektory na anody segmentovek. Schéma s úpravami dodám posléze.

Poslední, co je třeba vyřešit, je zobrazení správného čísla na posledním (pátém) segmentu. Ona ta poslední segmentovka se rozsvětsuje fíglem jednoduchého NAND členu. Jenže v mém případě se "někdy" rozsvítí i v případě, že má být vypnutá. Ve výsledku to vypadá tak, že se na ní zobrazují "patvary" - něco jako prolnutá trojka s šestkou, atp...

4.5.2008 - Upravená verze čítače funguje na jedničku. Segmentovky se společnou anodou (i páté místo) svítí na plno, nebliká a hlavně zobrazuje tak, jak jsem zamýšlel. Pro lepší svit jsem použil odpory R1-R8 270 OHMů. Při plném svitu odebírá čítač 100 mA. Horší je to s VFO, které zatím zlobí a nekmitá, přestože i to je odzkoušenou konstrukcí.

11.5.2008 - VFO je a bylo v poradku. Chybu udelala moje ruky, když špatně zakreslila odpor v emitoru 2N3904 a druhou chybu, kdyz vytvorila mikroskopický cínový spoj, který bázi spojil se zemí. Provedl jsem ale přeci jednu drobnou modifikaci a to odstranění tlumivky na výstupu (v emitoru). Tlumivku jsem nahradil dratovou propojkou, neboť při 14 MHz bylo za tlumivkou 0V VF napětí. Prostě tlumivka měla příliš velkou impedanci.